"V Hluboké zimě jsem konečně pochopil, že se ve mně skrývá nepřemožitelné léto." Albert Camus

Srpen 2010

Konec prázdnin..už zase

31. srpna 2010 v 20:02 labirint duše...
esafaf

Tak a je to zase tady. Konec prázdnin. Každý rok víme, že to příjde, ale nikdo se na to neumí připravit. Do posledního dne si říkáme, je ještě čas, ale tušíme , že už ho zase tolik není a škola, každodenní rutina, se už blíží.

A jak už to tak bývá, každý si chce prázdniny co nejvíc užít, odpočinout si, podívat se po světě. A nekteří je zkrátka využívají jako spoustu času k přivýdělku. I na facebooku se zakládají skupiny typu : Tyhle prázdniny si fakt užiju apod. nesmí bejt přeci pozadu že..

Ale co to je vůbec užít si je. Kamarádka chodila od pondělí do pátku na 6h na brigádu, aby pak poslední týden mohla někam jet. Je to snad být věčně v lihu na nějakých akcích? Nebo jde o to být dělat co má člověk prostě rád?

Kdybyste se mě zeptali, užila sis prázdniny, nejsem si jistá co bych odpověděla. Nebyli nijak extra výjimečný. I moje prázdniny mají rutinu. Možná je to smutný, ale zas vím na co se můžu těšit, že jo:) I když , vlastně mi přišlo, že jsem letos nic nestihla. Nezažila nějakej úplně vodvaz. Nebyla jsem na dovolené, nebyla jsem na čundru. Nerozbila si nohu, nekoupala se v nádrži pod zákazem a já nevím co ještě. Jasně, moje smůla..

Moje prázdniny byli spíš jakou dlouhatánskej víkend. Byla jsem s kamarády, na táboře, hrála squash, bagbinton a jezdila na kole. Nějakej ten čoch jsem taky stihla, ale nic výjimečnýho..

A od zítřka to opět začne, srovnávací diktát hned první den, učení, cesta do školy, ze školy a pak už je skoro večer..nebude moc času na běžný věci..kdyby byla škola během léta, napadá mě, jestli by byla míň depresivnější než v zimě. Nebo mám zimu spojenou s depresema a blbou náladou jen já?

A zpráva na závěr..Chci krásný dlouhý podzim a babí léto juhůů, zas tolik toho přeci nechci ne?

Co když zůstáváme jen kvůli vzpomínkám..

24. srpna 2010 v 13:21 labirint duše...
fbddc377b35e4cc54a34571ff0f52205.jpg
Kvůli vzpomínkám, kvůli starým dobrým časům..

No upřímně, kdysi nám tak skvělé nepřipadaly, ale s odstupem času více vzpomínáte a říkáte si jak to bylo všechno tenkrát fajn. Možná je to jen iluze , kterou si vytváříme, protože víme , že do minulosti se vrátit nejde. Tudíž nám tu iluzi naše subjektivní mysl nemůže zkazit...

Všechno je jen o změně.
Lidi se mění. Mění se móda, technika, počasí. Je to přeci přirozené. Proč teda odmítám přijmout změnu. Podlě mě je to totiž změna k něčemu horšímu. K něčemu co nechci..

Je to i povaha člověka,co se mění. Možná i moje povaha. Ale nechci vidět své milované jak se mění v někoho koho neznám. V někoho kdo je někdo jiný a málo čím mi připomíná mé staré známé. Nechci o nikoho přijít. Jsou přece můj život, ale chci takhle změnit svůj život?

To ne..! Nechci žít jen ve vzpomínkách, v naději, že je jednoho dne je zase poznám, že budou stejní..

Vím, že je to ode mě sobecký, nechtít, aby se změnili, ale..nemůžu si pomoct.
Je to jako by vám někdo vyhodil váš oblíbený svetr a vyměnil ho za stejný, ale nový. Nikdy už to nebude ten váš. Nebude tak vytahaný, nebude na něm skvrna od kávy z jednoho skvělého odpoledne v kavárně..bude prostě jiný a vám už k srdci nikdy tolik nepřiroste..