"V Hluboké zimě jsem konečně pochopil, že se ve mně skrývá nepřemožitelné léto." Albert Camus

Listopad 2009

Trust..hope..justice..

21. listopadu 2009 v 11:07 labirint duše...
Jak krásná slova..čiší nadějí, stěstím, téměř pohádkovým..a jak často jsou používána? A v kolika z těchto případů jsou míněny opravdu vážně?

Komu vlastně věřit/ čemu?

V co doufat? Když už nás naděje dávno opustila. Na dějě na splněné sny, ideály..

A spravedlnost? Je tu? Haloo? Jak si můžeme být jistí, když se dennodenně setkáváme se spoustou křivd?

Jeden spisovatel označil chorobu naší doby jako ztrátou identity, ideálů...možná měl pravdu..

A víte co, rozdíl mezi mládím a stařím je také relativní. těm starším jen život uštědřil víc kopanců...